fispa

Můj web o všem, co mě zajímá a baví…

Hey there! Thanks for dropping by Theme Preview! Take a look around
and grab the RSS feed to stay updated. See you around!

Jak na „breberky“

Jak odradit „breberky“

 


Hmyz obtěžuje obzvlášť v létě a hlavně tam, kde máme potraviny. Nemusíme hned používat „chemii“, někdy stačí osvědčené babské rady. Tak například hřebíček rozsypaný na poličkách odradí mravence (i myši), stejně jako sušená máta, cayenský pepř a chilli.

Mouchy se drží dál od černého bezu a řebříčku. Můžeme splést jejich větvičky a stonky do otýpky a pověsit ke stropu. Místo síťky dáme do kuchyňského okna květináč s bazalkou nebo routou – ty mouchy také nemají v oblibě.

Ve francouzských venkovských restauracích se do oken zavěšují kopřivy, které odrazují vosy.

Bobkový list přidaný k luštěninám nebo do pytlíku s moukou je od nepaměti tradičním domácím „repelentem“ proti obilním molům.

Před nástupem insekticidů používali řezníci k odpuzení hmyzu zředěný levandulový olej. Když jej nastříkáme do skulin mezi podlahou a zdí, zaženeme rybenky a brouky.

A ještě něco: proti blechám domácích mazlíčků se osvědčují eukalyptové lístky vložené do pelíšku. Kožíšek našeho zvířecího miláčka můžeme potřít trochou oleje z čajovníku (tea tree oil).

pozn. admin.: proti obilním molům pomáhá i do novin vložená co nejvíce smolná větvička borovice, vložená do poličky ve spíži…

Návod na výrobu tinktury (repelentu) proti klíšťatům

Návod na výrobu tinktury (repelentu) proti klíšťatům

přišlo emailem

Byliny proti komárům:

– pár kvítků heřmánku vhodit do ohně

– několik snítek pelyňku do spacáku

– někde jsem se taky dozvěděl, že komáři nenalítají večer do stanu, když si v něm (ve stanu) zavěsíte větvičku z rajských jablíček. Kde ale vzít na čundru větvičku z rajských jablíček, že… Na louce nebo v lese jsem jich zatím moc neviděl…   

Něco o těch „breberkách“…

 

Mravenci – různý styl života

Je všeobecně známo, že nám připadá, že jsou mravenci všude. Je to velmi úspěšná skupina hmyzu se složitou sociální strukturou kolonie. Jejich schopnost najít potravu můžeme sledovat vždy, když vidíme dlouhý zástup mravenců, jak si hledá cestu do domu za nějakou obzvláště chutnou potravou.

Legenda amerických Indiánů vypráví, jak byla Země kdysi celá pokyta vodou. Tehdy stvořitel vytvořil mravence, kteří se rychle rozšířili a vytvořili pevninu. Proto kdykoliv rýpnete do země, najdete mravence.

Na celém světě je známo více než 9 tisíc druhů mravenců. Ačkoliv existuje více druhů v tropech, žije v mírném podnebí mnoho mravenců, kteří mají každodenní život jasně daný organizací složité sociální struktury. Mraveniště jsou obykle pod zemí a přežijí i mnoho let. Každé mraveniště může čítat i několik milionů jedinců. Má okřídlenou královnu, samce a tisíce neplodných bezkřídlých dělníků, které nejčastěji můžete pozorovat, jak se pohybují kolem a hledají potravu. Někteří dělníci se specializují na obranu mraveniště. Těm se říká vojáci nebo strážci a vyznačují se tím, že mají obrovská kusadla. Divoce útočí na vetřelce, kteří se přiblíží k mraveništi.

Můžete vidět mnoho různých typů mravenišť. Některé kolonie je stavějí pod dlažbou, zatímco lesní mravenci vytvářejí hromady jehličí a větviček až 150 cm vysoké a v průměru mající až 3 metry. Každé mraveniště má spoustu chodbiček, v nichž se mravenci volně pohybují a komor, ve kterých pečují o larvy a mladé mravence. Tyto larvy krmí dělníci. Podobně jako u termitů vylézají z mraveniště v určitou roční dobu nově vylíhlé samičky se skupinou samců a společně pak odletí. Poté, co dojde ke spáření, samička si najde vhodné místo pro založení nové kolonie.

V tropech žije armáda mravenců afrických. Pohybuje se na povrchu země ve velkých skupinách. Tyto zástupy mravenců se pohybují lesem, zabíjejí a žerou všechny živočichy, kteří se jim dostanou do cesty. Ví se o případech, kdy zabili a kompletně sežrali při své honbě za potravou uvázané pasoucí se zvíře.

Tropičtí mravenci krejčíci žijící ve stromech si budují hnízda z listů, které spojují hedvábným vláknem. Hedvábné vlákno produkují larvy, jež drží dospělí jedinci v čelistech jako živé šicí jehly, čímž spojují listy, z kterých dělají hnízda.

Mravenci otročíci si pro výchovu svých mladých vypracovali osobitou techniku. Nemají vlastní mravence dělníky, ale dělají nájezdy na mraveniště jiných druhů. Zajatí dělníci jsou odváděni zpátky do mraveniště mravenců otročících, kde se starají o mladé svých nových pánů.
Mravenci, ačkoliv se nám někdy zdají být otravní, jsou pro člověka velmi důležití při snižování počtu hmyzích škůdců.

(Zdroj: Svět poznání, vyd. Marshall Cavendish, UK, foto: Planet Earth Pictures)

převzato z:
ZDE

 

Vosa obecná

 

Vosy dosahují velikosti 1,2–1,5 cm. Charakteristické zbravení vosy obecné je černožlutý pruhovaný zadeček. Samice a dělnice se odlišují třemi skvrnami na čelním štítku s tmavým podélným pruhem a žlutými spánky s černou skvrnou uprostřed.

Hnízdění a rozmnožování

Vosy si staví své hnízdo v obvykle v zemi, např. v lesích, podél břehů vod a cest, někdy také v tmavých dutinách nad zemí. Žije v něm celá vosí kolonie čítající až 2000 jedinců. Přezimující oplodněná královna se probouzí na počátku jara, vylétá a vybere si vhodné místo pro založení nové vosí kolonie. Začne se stavbou buněk, do nichž pak klade vajíčka. Z těchto vajíček se později vylíhnou první dělnice; jsou to nedospělé samice, které tudíž nemají dovyvinuté pohlavní orgány a nemohou se rozmnožovat. Okamžitě přebírají veškerou péči o hnízdo. Od této chvíle se královna věnuje již jen kladení vajíček. Koncem léta se z vajíček vylíhnou samci a samičky. Jedině oplodněné samičky přezimovávají, aby mohly příští jaro zase založit novou kolonii. Ostatní obyvatelé hnízda včetně staré královny umírají.

Potrava

Vosa obecná se živí převážně nektarem, pochutná si však i na sladkém ovoci nebo limonádě. Larvy vosy obecné jsou ovšem dravé. Dělnice vyrážejí každý den na lov kořisti, nejčastěji much a různého malého hmyzu, které usmrcují kusadly (občas použijí i žihadlo).

Složení jedu

Vosí jed se skládá ze tří základních složek – Biogenních aminů a aminokyselin, enzymů a polypeptidů.
Biogenní aminy jsou produktem dekarboxylace některých aminokyselin. Biogenní aminy způsobují bolestivou reakci na bodnutí.
Enzymy jsou vysokomolekulární proteinové molekuly. Nejvýznamnější enzymovou složkou je fosfolipáza A2, která má neurotoxoické účinky
Polypeptidy ve vosím jedu nacházíme dva druhy polypeptidů – kininy a mastoparany. Tyto látky mají silný vazodilatační účinek a na krevní kapiláry působí tak, že kapilární stěny ztrácejí svou integritu. Vytváří se silné otoky a je vnímána lokální bolest.

zdroj:
ZDE

 

oddělovač

 

Leave a Reply